Dneska jsem měl telefon s maminkou našich šampionů Vaška a Štěpíka. Říkala, že raději nic neříká... A věřím. Vendovi se nedivím, je sice v kategorii o rok mladší, ale mydlí to hlava nehlava. Zbývají ale ještě tři nejtěžší kola. Když pohlédnu na výsledky Štěpána, který také hraje v kategorii o rok mladší, tak skoro ani nedýchám. Ale ani on ještě není v cíli a k medaili má daleko, i když má nakročeno výtečně.
Oba kluci ze sebe vydávají maximum, projevuje se jejich poctivý celoroční trénink s Martinem Buločkinem, projevuje se jejich poctivé navštěvování KCTM i tréninky s Pavlem Čechem a ukazuje se jako správná cesta volba těch nejtěžších možných soupeřů v soutěžích dospělých a podpora všech členů týmů dospělých tím, že je pouští do sestav. Projevuje se i práce Petra Koutného. Bez toho všeho nelze na medaile z přeboru republiky nebo na postup na Evropu či svět myslet. A není na to možné nemyslet ani teď, kousek od cíle. Cesta bude ještě zatraceně dlouhá a myslet je potřeba na každý tah a na nic jiného. Kdo v šachu chodí jen do kroužku, nedokáže nic jiného než mít šachy rád. Každý vrcholový sportovec musí makat denně.
Kroulíci jsou už jediní dva z celého Královéhradeckého kraje, kteří mohou ještě letos na M ČR něco dokázat. Lukášovi Zelbovi to zatím moc nejde (ale je to bojovník a ještě se ukáže). Holky si účast nevybojovaly, postupují přímo a na překvapivý úspěch už mohou klidně přestat myslet. Musely by přípravu brát jinak.
Začínáme znovu. A musíme začít od těch nejmenších. Poctivě a tvrdě, chceme-li něco dokázat.
Výsledky jsou na chess results, partie na stránkách pořadatele.
