U krbových kamen mezi Bělohradem a Jičínem

  Hospůdka v obci Chotěč je hrací místností šachistů Lázně Bělohrad. Jeli jsme se tam zachraňovat v KP. Nepořádek v sále, popadané stoly a židle. Ale v lokále roztopená krbová kamna a příjemně praskající suchá polena.

  Střetly se týmy z posledního a předposledního místa v KP. Náš tým nic nepodcenil a zdálo se, že lepší sestavu ani nemůžeme mít. "Nikdo nemůže prohrát," hlásil jsem v autě, když nás Milan vezl všechny z Dobrušky. Ironií osudu bylo, že já jsem stál na prohru první. Soupeř mě dokonale zaskočil. Ještě před tím ale zazářil Vašek Kroulík a poprvé v KP vyhrál, navíc se silným soupeřem. O tři stovky ELO lepšího domácího Baláže eliminoval Milan Dvořák a bylo 1,5:1,5. Už se hrálo přes tři hodiny a k výhře dotáhli své partie Pepa Rambousek a Radek Ševčík. Proto jsem nabádal tři zbývající hráče ke smíru. Jenže Honza Horák utrpěl v tísni nešťastný mat, a tak po remíze Josefa Katenáča Novotného jsme vedli 3:4 a Mirek Čermák měl na hodinách 3 minuty proti necelé minutě soupeře a na šachovnici pohodovou pozici, spíš lepší. Remíza se však nekonala, Mirek chtěl mermo mocí vyhrát. Dopustil se ale  hrubých chyb a ........................... prohrál. Takže z Choteče jsme přivezli jen bod za remízu 4:4. Jsme stále poslední.