Šachy jsou krásné. Pro mě jsou třeba i náboženstvím a politikou. To však většina lidí nikdy nemůže pochopit. V současné podobě existují šachy již jeden tisíc šest set let. V 15. století se doplnilo jen braní mimochodem, a v 16. století rošáda. Královskou hru hráli dobře nejen králové, ale i kněží, učitelé, vojevůdci (Napoleon)....
Čas na hru se jen za dobu mého života snižuje úměrně ke zrychlování všeho kolem. Moji vrstevníci pamatují, jak se po devíti hodinách hry posílaly partie k odhadu. K partiím amatérů zasedli mistři a analyzovali … a analyzovali …. a teprve počítače o padesát let později mohou odhalit i jejich chyby. Moudří lidé vymysleli zkrácení hry na 7 hodin s tím, že někdo dá mat nebo vznikne teoretická remis nebo 3x opakované pozice nebo rozhodne čas. To bylo asi před čtyřiceti lety.
Naše generace prožila hodně dynamické zrychlování všeho. Přišly na svět i šachové digitální hodiny a pak také Bobby Fischer, který zavedl přídavek času za každý provedený tah. A čas na partii se dál zkracuje. S využitím techniky nyní jen zvažujeme, jaký čas vyhovuje nejvíc amatérům v regionálním přeboru, krajské soutěži nebo přeboru či lize.
Petr Kačírek jde v této části své nedávno zveřejněné úvahy s dobou. Já také prosazuji zkrácení času v RP na 60+30 už řadu let jako úměrný začátek procesu „zkracování“ veřejně i na krajských konferencích i na konferenci ŠSČR. Marně. Dospělí ničí dorostence tím, že jim naplánují na sobotu dvě dlouhé vážné partie a v neděli hrají za týmy dospělých. Každý člověk na to může mít zaplaťpánbů svůj názor a buďme demokraty, rozhoduje většina. Tedy i Vy! Děláte pro to něco nebo se Vám současné tempo hry v mistrovských soutěžích družstev líbí?
Šachy jsou sportem jednotlivců, ale daleko víc lidí hraje soutěže družstev. Také proto se prosazuje zkrácení času daleko lépe na turnajích jednotlivců. V soutěžích družstev jsme konzervativnější.
Hra v týmu je také úplně jiná. Při rozhodování o své remíze berou lidé zodpovědní k týmu do úvahy celkový vývoj zápasu. Existuje však minorita hráčů, kteří k týmu nikdy nenašli a možná ani nenajdou dobrý vztah. Chudáci kapitáni, kteří si vezmou ty nezodpovědné do týmu. Ti pak nejsou ochotni pomoci ani v nouzi. Těžko se smiřujeme s tím, že budeme v týmu bez dobrých hráčů, kteří prostě nejsou týmoví, ale nic jiného nám nezbývá. Méně je velmi často více.
Lidé, kteří mají tým a šachy rádi, potřebují spíš přizpůsobit čas tomu, aby ještě stihli žít. Někteří se už rádi obejdou bez těch, kteří nejsou ochotni žít i pro komunitu kolem sebe, tedy pro tým.
Proto Vás, týmové hráče, oslovuji. Vstávat boží bojovníci. Přiložte ruku k dílu. Já bohužel začínám cítit úbytek energie, který jsem koncem roku vkládal nejen do řádného vyúčtování všech položek účetnictví spolku a přípravy nových žádostí o peníze pro krajský svaz, ale i do několika našich projektů. A také do modernizace klubovny.
Nezbylo mi už sil na organizaci nějakého Vánočního turnaje. Už ani sám na turnaje nejezdím. Klub potřebuje organizátory turnajů, náboráře začátečníků a jejich vedení, trenéry ochotné jezdit s dětmi na turnaje, spolupracovníky pro klubový web, zástupce v krajském šachovém svazu a další.
