Dnešní Harrachov byl ukázkou zralé bojovnosti Štěpána Kroulíka a Dana Krauitschneidera. Pokud by někdo řešil otázku, proč by měli hrát děti vážné partie s dospělými, dostal by dnes odpověď.
Oba tito chlapci načerpali v krajských soutěžích dospělých dostatek zkušeností, aby předvedli šachové umění v dlouhých partiích M Čech. Zabojovali skvěle. U Danovy časové tísně jsem skoro nedýchal a Dan přidal do mého metodického učení podle pana Gonsiora krásný příklad využití dvojice střelců. Štěpán uplatnil převahu soustředěně a s rozvahou. Partii Petra Svobody jsem zatím neviděl, ale v OPEN turnaji získává právě ty zkušenosti, které kluci na přeborech ČR mohou uplatnit. Získal další kousek štěstí, další polovinu bodu s elistou a míří nahoru.
Škoda jen, že Mirkovi Zikovi chyběly zkušenosti s přijatým dámským gambitem. Jistě by už v zahájení soupeře byl schopen trápit daleko účiněji. Takhle se bude muset o postup ještě zítra tvrdě poprat a remíza stačit nemusí.
Vojta Dvořák mohl ještě v koncovce čarovat a hrát na remizovou koncovku krajního pěšce a střlce opačné barvy než je pole proměny, ale zjevně o tomto tématu zatím nic nevěděl.
V době, kdy píšu tento text se zase ještě trápí nad šachovnicí Milan Dvořák st. K postupu míří stále ještě tři naši borci, kteří mají po 8 kolech naději. Největší Dan, dobrou Štěpán a vyhrát potřebuje Mirek. Věřím, že to všichni dokážou. Hodně zdaru!
