Stejný počet bodů jako Vladimír Kořen, který v televizi uvádí Zázraky přírody, uhrála v roce 1985 na známých Zaječicích tehdy desetiletá Martina Holoubková … Asi náhoda. Když se blíže poznali při jednom pražském šachovém kroužku, který Martina organizovala, vznikla láska, která trvá dodnes.
Seriál rozhovorů pro Orlický týdeník a web Pandy se slavnou českou šachistkou z Rychnovska, která se prosadila i ve světě Martinou KOŘENOVOU - Holoubkovou (47) je u konce. V posledním díle si popovídáme nejen o šachách, ale také o její rodině, paličkování ve Vamberku, Romanu Šebrlem a plánech do budoucna.
Vy jste šťastně vdaná za moderátora České televize Vladimíra Kořena, kde jste se poznali? „Na studiích jsem byla velmi aktivní. Ve škole i po škole. Na kolejích ve Voršilské ulici jsem organizovala šachový kroužek pro studenty. Chodilo jich každý týden tak dvacet. Jednou přišel na simultánku on. Podepsal se v návštěvní knize Láďa Kořen. Přinesl červené víno a nalil mi. Pak došlo k tomu, že vylil sklenici s vínem na šachovnici a já jsem tu partii prohrála. Chtěla jsem odplatu, on rád přišel hrát podruhé. To už jsem vyhrála. Sázka byla o Jacka Danielse.
Ani mi to pití nechutnalo, ale bylo drahé, měl se čím vytáhnout (směje se). Na další kroužek už nikdo nepřišel. Byla jsem z toho smutná. Poznali jsme se, když jsme oba končili studia. On žurnalistiku. Po studiích jsme spolu začali bydlet v Řepíně na Kokořínsku, kde jsem dostala místo s velkým učitelským bytem. Další rok jsme už v kostele hned naproti škole měli svatbu.“
Můžeme vědět, čím si vás získal? „Smál se, nebyla s ním nuda. Byl pozorný, miloval přírodu a psal básně.“
25 LET od svého seznámení slaví letos Martina s Vladimírem.
PLES ČESKÉ TELEVIZE 2023. Martina a Vladimír Kořenovi.
ZÁZRAKY PŘÍRODY. Zábavnou show České televize uvádí s Marošem Kramárem Vladimír Kořen, manžel Martiny.
Vy pocházíte z velké rodiny, tatínek i maminka měli hodně sourozenců, byla svatba veliká? „Já pocházím z velké rodiny, on ne, tak jsme to chtěli vyvážit a na svatbě v Řepíně bylo tak třicet lidí. Na svatební hostině jsme hostům prozradili náš plán, že chceme mít tři děti! Všechny děti byly plánované, až na toho posledního čtvrtého (směje se). Také jsem nikdy nechtěla jméno Vladimír, i kdyby byli tři kluci. Manžel si to možná představoval jinak než já a tajil mi to (směje se).“
ČTYŘI děti
Takže máte velkou rodinu i vy sama, kolik let je vašim dětem a jak se jmenují? „Nejstarší Magdaléně je 21 a studuje jako manžel na Fakultě sociálních věd UK politologii a současně teritoriální studia. Osmnáctiletá Karolína inklinuje od malička k výtvarnému umění. Studuje módní design. Čtrnáctiletý Václav se připravuje na střední školu. Vládíkovi je rok a půl. Jméno Vladimír po tatínkovi je velká záhada. Vždy jsem se tomu jménu vyhýbala. Kdyby válka na Ukrajině začala před jeho narozením, asi by to Vladimír nebyl. Jsem však ráda, že manžel má pokračovatele.“
Hrají také šachy? „Kája je vedoucí na šachovém táboře Palučinské šachové školy, ale šachy už jinak nehraje. Vašek hrál od čtyř let, ale po soutěžích jsme s ním moc nejezdili. Hroutil se ŠO Figurka, nebyla správná šachová nálada. S Kájou jezdil každý rok na šachový tábor PŠŠ, to bylo vše. Šachy začal hrát znovu až tento rok, jezdí i na šachové tréninky, má to asi jiný důvod než sportovní, společenský.“
RODINA Martiny Kořenové. Maminka v objetí Karolíny, Magdalény, manžela Vladimíra a Vaška se těší na další přírůstek do rodiny.
V KRAJKÁŘSKÉM MUZEU ve Vamberku se Martina (v náručí s Vladimírkem) naučila též paličkovat.
Jak starší děti přijaly nejmladšího bratříčka? „Nejdřív byli vůbec tou myšlenkou hodně zaskočeni. Po narození Vládíčka převládá doma nekončící nadšení. Šeptám mu každý den do ucha, že je naše štěstíčko, zlatíčko, srdíčko, sluníčko.“
Vy umíte také krásně paličkovat, což jste se naučila kde jinde než v krajkářské škole ve Vamberku. Kdo se vám věnoval? „V Rychnově jsem žila s rodiči na sídlišti Na Trávníku. Po 25 letech se přestěhovali do Vamberka. Když mi bylo kvůli Figurce nejhůř, učila jsem se jedno léto paličkovat. Chodila jsem skoro denně do obchodu Martina, obdivovala umělecké sbírky v Muzeu krajky, kupovala stále nějaké vybavení a učila se paličkovat. Nejvíc mi pomáhala Šárka L. Její táta se jmenuje stejně jako můj táta, ale příbuzní nejsme (směje se). Opravdu mně paličkování zahnalo nejhorší splíny. Chodila jsem ještě na kurz do Prahy i při práci ve škole, kdy nebylo času nazbyt. Miluju ťukání dřevěných paliček o sebe a obdivuji každého, kdo toto řemeslo ovládá. Já se stále cítím jako začátečník.“
ZAJÍMAVOST
Na podzim 2015 se Martině naskytla příležitost být hlavním poradcem na šachy při natáčení seriálu OUTLANDER - CIZINKA s produkcí HBO. Natáčelo se v knihovně Strahovského kláštera a v seriálu to představovalo pařížské interiéry. Několik dnů od rána do večera stavěla na přání scénáristy šachové pozice pro herce. Martina patřila mezi nejdůležitější osoby, chodila na nejlepší catering a bavili se s ní všichni herci a český i americký režisér.
HLAVNÍHO PORADCE na šachy takto při natáčení seriálu Outlander - Cizinka zvěčnil americký režisér.
Na jedné z anket Nejlepší sportovci Rychnovska se za vámi umístil Roman Šebrle, váš spolužák z gymnázia, zůstali jste v kontaktu? „Já byla druhá za skibobistkou Irenou Francovou, on pátý. Chodili jsme na gymnázium do stejného ročníku. Říkal mi jednou ve vlaku, když už jsem jezdila na studia do Prahy, že je na pokoji s jedním šachistou (Honzou Votavou), který byl se mnou i například v Duisburgu, takže jsme byli určitým způsobem propojení. Ve dvaceti jsem se sportovní kariérou skončila a on ve dvaceti vyjel do oblak. V Rychnově jsem ho pak ještě viděla na diskotéce, působil jako normální kluk. Několikrát jsme se viděli i na vyhlášení cen TýTý.“
Jaké máte další plány do budoucna? „Žiji přítomností, nedívám se do budoucna. Přes mlhu není vidět. Po konci šachové kariéry se mi povedl velký restart. Našla jsem smysl života v pedagogické dráze. Podařilo se mi vymyslet šachovou metodiku pro děti. Z evropských projektů jsme vytěžili maximum. Šlo jen o to zvládnout normální život, podnikání a výběr partnerů. Dopad na zem byl tvrdý. Došlo ke krachu. (Figurková školička je v insolvenci – pozn. redakce).“
MARTINA očima Jany Drejslové (místostarostky RK)
„Martinu jsem učila na gymnáziu matematiku celé čtyři roky. Kromě toho, že byla Martina výborná studentka matematiky, byla jsem s touto třídou i na výletech v červnu. Bylo to fajn a panovala mezi námi důvěra a přátelství. Mám radost kam se jejich životní a pracovní cesty dostaly. Ráda na ně vzpomínám a pokud mají sraz, vždy je ráda vidím. Při posledním setkání s Martinou jsem měla radost z toho, že zůstala vstřícná a kamarádská jako před lety na gymnáziu.“
Co byste ráda řekla závěrem? „Když se člověk potká s podvodníkem a netuší to, nemůže vždy ovlivnit spád věcí. Mám někdy štěstí, někdy smůlu na zvláštní okamžiky. Za štěstí považuji, že jsem potkala pana profesora Petra Piťhu. Pobýval v jedné chaloupce u babičky na Skalce a psal knihy. On mě navedl na učitelské povolání. Do té doby jsem neuvažovala o ničem jiném než o právech. Po dvaceti letech jsem ho potkala na Vyšehradě. Procházela jsem se u hrobu Milady Horákové a čekala na soudní rozhodnutí. Dodal mi optimismus, soud jsem vyhrála. Když řeším soudy, cítím úzkost a nejde mi hrát šachy moc úspěšně. Něco ve mně proti mně bojuje, nechce, abych vyhrála i šachy i soudy. Tento stav trvá od roku 2014. Když jsem se v létě roku 2019 opět necítila dobře, natírala jsem soustavně tři dny balkón. Tak se mi vyčistila hlava, že jsem přijela na šachový tábor Palučinské šachové školy a skončila v Memoriálu Petra Macha druhá. Hraji tento turnaj na památku skvělého rychnovského Petra Macha, který zemřel tragicky ve svých osmnácti letech při autonehodě. (O tom zase ale až jindy – pozn. redakce)."
Rozhovor s Martinou Kořenovou vedl Pavel Kumpošt, redaktor sportu Orlického týdeníku.
1993 - Martina na obálce ČASOPISU ŠACH u příležitosti turnaje Trimex OPEN Pardubice.
1993 - MARTINA před MS v indonézské Jakartě.
TÝTÝ 2015. Společenská akce, kde se objevil po delší době opět v dobré kondici Karel Gott, Martina s kamarádkou vedle něho.
POSLEDNÍ VELKÁ AKCE Martiny – ME 2015 v Gruzii
Co lze také zažít s šachy? Třeba Mistrovství Evropy v Gruzii. Místo klidu na šachy všude bagry … Neuvěřitelné, když jde o akci typu ME! Martina se s Martinou Pallovou Folkovou tohoto mistrovství zúčastnily, hrálo se v hotelovém komplexu v Chakvi poblíž Batumi a jejich klidné představy byly zdaleka vzdálené skutečnosti. Martina Kořenová vzpomíná:
„Na místě pracovaly bagry, nákladní auta a jiné stroje. Přestavba venkovního prostoru započala naším příjezdem. Nespokojenost hráček se podle mě podepsala na jedné šachové aféře. V polovině turnaje byla na špici rumunská hráčka Michaela Sandu a po volném dni se měla utkat s budoucí vítězkou turnaje Ukrajinkou Natalií Zhukovou. Ve volný den však ukrajinská hráčka obešla jiné ukrajinské a ruské hráčky, aby se podepsaly na petici s žádostí o posun online přenosu partií rumunské hráčky. Podezíraly ji, že si nechává při partii na dálku radit. A my se zatím s Martinou a Michaelou procházely po Batumi a užívaly si ten jediný příjemný den. Když jsme se vrátily do hotelu, před recepcí stála tabule a na ní podepsaná petice. Konec nadějím na povedený turnaj. Michaela všechna zbylá kola prohrála a já také. Jí však stačilo půl bodu, aby postoupila do světového poháru, mě už výsledek nezajímal. Chodila jak tělo bez duše, s nikým se nebavila, všem se vyhýbala. Na závěrečnou ceremonii nepřišla. Když organizátoři předávali pohár vítězce turnaje N. Zhukové a vše natáčela televize, předstoupila jsem a začala jsem tleskat Sandu, Sandu. Pak jsem zmizela do pokoje a byla jsem ráda, že jsem z Gruzie ve zdraví odjela. Zhuková dostala po turnaji tříměsíční ban. Získala si ale opět mé sympatie. Jako radní v ukrajinském městě Oděsa brání ruským útokům. Kdyby se tak ty spory řešily jen na šachovnici ...“
ME v GRUZII 2015. Pod hracím sálem překvapilo všechny staveniště a rachot!
