Zápas s Třincem měl být původně jen zápasem z povinnosti proti jasnému favoritovi celé soutěže. Ani sestava nejela úplně nejsilnější. Po příjezdu do Třince se ale ukázalo, že by to tak úplně beznadějný zápas být nemusel.
Jejich dvě největší hvězdy Petrík a Štohl hráli slovenskou extraligu, a tak se rozdíl výkonnosti, i když stále byla jasná převaha na straně domácích, přeci jen umazal.
Průběh zápasu jsem až tak dopodrobna nesledoval, měl jsem dost práce se svojí pozicí, ale byla to bitva jako řemen a po 4 hodinách se stále ještě hrálo na všech šachovnicích a pozice nestály úplně zle. Trochu podcenil zahájení Honza na poslední desce proti olympioničce Olze Sikorové, na základě čehož pak musel odevzdat i nějakého pěšce a jeho pozice se tak dohrála mezi prvníma. 1:0 pro Třinec. Pak se dohodl na remíze Slawek Machlowski, který se s rovnou pozicí nechtěl po náročné cestě z Polska za volantem příliš dřít. 1,5:0,5 pro Třinec. Trochu netypicky stál po celou dobu partie lépe náš Katenáčo a to byla asi chyba. To mu příliš nesedí. Raději má pozice, kdy musí hasit požáry a soupeř už si myslí, že už je jasně vyhraný. A hle tu úder zleva, tu úder zprava a miska vah se převáží na Pepovu stranu. V této partii to bylo přesně naopak. Pepa trochu pořád hledal, kdy to na něj soupeř pustí. A ono pořád nic. Pak raději odevzdal pěšce v domnění, že asi musí, ale přitom nemusel.
Následnou rychle vzniklou koncovku už neustál. 2,5:0,5 pro Třinec. Jenže to už se začaly dít věci vepředu. Dan dostupňoval svůj tlak na třetí šachovnici a před nekrytelnými hrozbami se soupeř nakonec vzdal. Na druhé šachovnici Pepa Havelka našel smrtící Jf5 a černá pozice české korespondenční jedničky a světové korespondenční trojky Chytílka se hroutila jak domeček z karet. Neuvěřitelné! Srovnáno 2,5:2,5 a zbytek nebyl úplně beznadějný. Zvláště když Piotr Goluch rychle vyhrál učebnicovou věžovku. Jenže bohužel stejnou mincí oplatil soupeř mně na sedmé šachovnici. Nevím, musím se podívat asi na koncovky, ale mám nepříjemný pocit, že jsem tu věžovku s pěšcem mohl někde udržet. Bohužel neudržel. Bylo srovnáno 3,5:3,5. A dohrávala první deska Piotr Sabuk s českým talentem Kubou Szotkowskim. Názory všech se v hrací místnosti lišily. Někdo upřednostňoval pozici bílého a někdo černého, ale nakonec i snad trochu pod tlakem oboustranné časové tísně se soupeři dohodli na remíze.
4:4. Před zápasem bychom toto asi brali všema deseti, po zápase přemýšlíme, jestli to nakonec nebyla ztráta. Každopádně jsme se přesvědčili, že porazit se dá úplně každý. I tým aspirující na postup do extraligy.
Miroslav Pavlíček
