Šachový klub Česká Skalice se letos spojil se zaniknuvším studnickým klubem a byl jím obohacen jak o hráče, tak o hrací místnost. Přímo na radnici ve Studnici jsme tak měli příležitost utkat se s hráči z obou týmů. Jako obvykle to byl souboj, první partie se dohrávaly až po dvou hodinách.

             Na sedmé šachovnici se končilo nejdříve. Pepa Rambousek po mnoha výměnách remizoval v rovné, nezajímavé pozici s podobně silným soupeřem.

               Zatímco na předních šachovnicích byla situace ještě dlouho nejasná, druhá čtveřice šachovnic už začínala rozhodovat o výsledku. Na osmé šachovnici získal Ilja Mareš již brzy poziční převahu a po tahanicích o pěšáky nám přinesl první bod.

               Ačkoli měl Dan Krautschnaider silného soupeře, hrál moc hezky a na páté šachovnici po zisku materiálu také vyhrál. V partii předvedl moc dobrý výkon.

               Šestá šachovnice trochu přitahovala pozornost, Jakub Ulman brzy získal pěšce a vypadalo to, že soupeři způsobí problémy. Soupeř ale hrál svědomitě a po nějakých šarvátkách stál o dost lépe. Nabídl ovšem remízu a tu náš hráč přijal.

               Josef Novotný před začátkem zápasu vyjádřil přání napravit si své dřívější porážky v krajské soutěži, bohužel ale dostal velmi silného soupeře. Lukáš Drašnar hraje skvěle, partie byla moc pěkná a dynamická. Z celého kola byl jediný, kdo nás připravil o bod.

               Na třetí šachovnici se mi dlouho zdálo, že není rozhodnuto. Soupeř měl špatný čas a Matěj Kobr už jen díky tomu získal výhodu. Až ke konci partie se mu podařilo získat rozhodující materiální převahu a vyhrát.

               Já jsem se se svým soupeřem letos utkal dvakrát a obě partie probíhaly ze zahájení podobně. Zdálo se mi, že jsem ve střední hře stál chvíli lépe. Figury soupeř neměl rozestavěné nejlépe a já jsem trochu tušil některé jeho postupy v partii. Sám jsem ale svůj vlastní materiál stavěl tak, že jsem nebyl připravený na vlastní iniciativu a spíš jsem čekal, zda se pan Kubec neodhodlá k nějakému nekorektnímu útoku. K ničemu ale nedošlo, první pěšce jsme vyměnili ve 23. tahu. Po zdlouhavé, uzavřené partii jsme se dohodli na remíze.

               Poslední partie se dohrávala po půl jedné. Druhou šachovnici jsme měli silnou, nastoupil Míša Dušánek, který ale hrál se solidním oponentem. Ve španělské získal ve střední hře jistou aktivitu figur a jeho pozice vypadala slibně. Nakonec ale šance neproměnil a uhrál dobrou remízu.

               Celkově se nám tak podařilo vyhrát rozdílem dvou bodů 5:3. Stojí za zmínku, že pan Vladimír Velecký, jeden z českoskalických hráčů, již řadu let píše reportáže z utkání svého družstva. Věřím, že většina našich čtenářů jeho web zná, ale pro jistotu přidávám odkaz. Čtenář má tak jedinečnou příležitost si o zápase přečíst z obou perspektiv:

http://www.chess-cs.cz/archiv/c00424.htm

A výsledky na stránkách ŠSČR:

https://www.chess.cz/soutez/sachovnice/2862/kolo-2/