Dát dohromady sestavu proti Zábřehu nebyl zase tak těžký úkol. Máme disciplinovaný A tým. O volno požádal jen Piotr Sabuk a jedinou otázkou bylo, koho dát na osmou desku. Mirek Pavlíček si chtěl odpočinout, Milan Dvořák dostal šanci, ale má toho také hodně. Vůbec se mi do A týmu nechtělo. Pavel Kačírek by dostal šanci, ale dva Kačírkové v jednom týmu být nechtějí. Míša Dušánek by hrál, kdyby šlo do tuhého, ale víc chtěl hrát za C tým. Postavil bych Pepu Katenáča, ale harmonogram jízd obou našich aut by ho nutil vstávat příliš brzy.

  Pepa přitom rád spal a zaspal autobus v 8:03, kterým měl přijet do Dobrušky, odkud by ho vzal Pepa Rambousek. A tak Pepa K. náhodou potkal v Nováči Pavla Čecha, jehož zase měl brát Piotr Fiedorek, ale namířil si to přes Lichkov do Zábřeha. Petra Čechuru vzal naštěstí v Náchodě Slawek Machlowski… Ale nevzali Pavla Čecha… V Rychnově jsme se sešli v 8:40 všichni kromě Michala Fiedorka, Pavel Čech dorazil s Katenáčem autem… No jasně, za všechno můžu já. Nejasný pokyn. A to mi zase pro změnu jiný hráč vyčítá, že ho vodím jako za ručičku… Klídek, Jirko.

ŠK 1921 Zábřeh   Panda Rychnov nad Kněžnou
Krmela Aleš H Z 2069 ½ - ½ 2347 Čech Pavel H Z
Sohr Vladimír Z 2089 0 - 1 2326 Fiedorek Michal C Z
Strašil Pavel H Z 2039 ½ - ½ 2268 Kačírek Petr Z
Doležel Jaromír Z 2004 0 - 1 2207 Čechura Petr H
Trhal Michal Z 2008 0 - 1 2144 Horák Jan Z
Ptáček Tomáš 1914 0 - 1 2111 Marečková Martina Z
Urbášek Oleg H 1973 0 - 1 2021 Machlowski Slawomir Z
Stratil Petr 2051 1 - 0 1948 Daniel Jiří K Z
  2 - 6  

  Přijeli jsme o pět minut později. A byli jsme kompletní. Hráli jsme zodpovědně. Petr přijal černými remízu, byl v časové tísni a „Nic tam nebylo“.  Taky bych to tak chtěl umět. K vítězství zavelel Petr Čechura. Získal rychle převahu taktickým obratem a vyhrál první. Od té doby si skoro nic nepamatuju. Soustředil jsem se naplno. Jsem už dědek. Myslel jsem, že jdu do lepší koncovky. Spoluhráči mi pak říkali, že jsem si to asi myslel jen já. Proč já musím letos mít tak silné soupeře? Mezitím Piotr Fiedorek prolomil bílými s dlouhou rošádou sicilku soupeře a Martina Marečková z pozice, kde rovněž nic nebylo (z mého pohledu…) vytěžila bod. Honza Horák zrovna tak. Pavel Čech pak v klidu remizoval. To bych chtěl taky, ale zahrál jsem špatně koncovku a bylo to jen 2:6 pro nás.

  „Jsem starý, hraju blbě, čím dál hůř,“ postěžoval jsem si po partii. „Já hraju taky hůř než před deseti lety,“ pravil Pavel Čech.

   Dáme šanci mladým, jiná cesta vidět není. Zápis o utkání přiložím později.