Dnešní zápas 1. Ligy dorostu v Pardubicích prověřil nejen nervy hráčů, ale také moje nervy, a to již dlouho před zápasem. Polabiny oznámily, že pro velké rozšíření covidu v týmu nechtějí zápas s námi v tomto termínu hrát a žádají o odklad. Namítl jsem vedoucí soutěže Kateřině Šmajzrové, že my naopak máme zájem hrát, že máme také hráče v karanténě, ale že jakýkoli odklad může velmi narušit soutěž.  Řídící orgán nám oznámil, že týmu Polabiny C, s nímž jsme měli hrát odpoledne, povoluje odklad na neurčito a tým Polabiny B, že nastoupí, ale my pak budeme muset jet do Polabin 2x.  

  K zápasu jsme nakonec odjeli tak, že naše opora Daniel Jan Krautschneider musel zůstat doma.   Vašek Kroulík ukončil karanténu v pátek. Elen odjížděla se začínající rýmou. Domácí lepili tým velmi těžko. Ukázalo se ale, že hlavním důvodem byl nedostatek hráčů na soupisce B týmu Polabin. Ve stejném termínu hrály Polabiny A také extraligu dorostu proti Vlašimi a tam právě dva  hráči ze šestičlenného kádru museli nastoupit. Zatímco ostatní družstva mají na soupisce podstatně více hráčů, Polabiny hrají první ligu v době koronaviru s počtem hráčů naprosto nedostatečným. Nesložila je tedy nemocnost B týmu, ale použití hráčů B týmu v extraligovém A týmu, který je pro ně daleko prestižnější. Když se pozorně podíváme na soupisku, béčku Polabin chyběli z osmičlenné soupisky jen ti dva, které použil A tým + 1 hráč základní sestavy.

  Z tohoto hlediska je naše vítězství v sále Jana Kašpara Krajského úřadu v Pardubicích naprosto zasloužené. Pravděpodobně jsem již také přestárlý trenér, protože mi odmítnutí velmi slušné žádosti  o odložení zápasu dělalo dost problémů a přemýšlel jsem o sobě tak, že to možná není moc pěkný způsob boje. B tým nedalekého krajského města mi ale dal zapravdu. Podrazil bych tak jen vlastní svěřence proti klubu, který nám v minulosti odsál tři naše nejlepší hráče a se kterým tedy nemáme dobré zkušenosti.…

  Samotný zápas se pro nás vyvíjel dobře. Tomáš Mík stál v zahájení brzy jasně na výhru. Bohužel, neměl svůj den a místo rychlé výhry bleskově prohrál. O to těžší to měli ratingově výrazně lepší soupeři. Michal Dušánek ale prakticky k ničemu nepustil otřídu lepší Třasákovou, Vašek Kroulík udržel po dobrém výkonu  ratingově lepšího soupeře. Starost jsem měl o Pavla Kumpošta , který už nehraje prakticky nic jiného než ligu dorostu. Ale Pavel docílil lepší pozice. Škoda, že nestupňoval tlak, ale jeho remíza prospěla týmu. Ratingově lepší soupeřku měl i Matěj Kobr, ale docílil lepší pozice a soupeřku přetlačil! Rozhodujícím bodem k vítězství byl tedy kontumační bod Elen Hetfleischové, ale ten, jak je shora popsáno, přišel naprosto přirozeně.

  A ještě jedna poznámka nakonec: Vyjeli jsme v 8:45, hrálo se od 10 hodi, zápas skončil po 14. hodině. Druhý zápas proti Polabinám C měl začínat v 15 hodin. Mohli jsme tedy skončit po 19. hodině. Systém ligových soutěží mládeže je z mého hlediska již dávno překonaný, KM ŠS ČR nedělá žádný pokrok pro dušební zdraví hráčů. Mohli jsme regulérně přijet ve 21:30 a v neděli hrají členové týmu další zápasy. Z mého hlediska je to počínání svazu nesmírně trapné. Zamyslí se nad tím KM nebo ji bude muset někdo probudit?

  Pokud chceme hrát ligu dorostu v tomto formátu, nabízí se zkrácení času na 2x60+30. Jsou ale i jiné varianty. Trenéři a funkcionáři, probuďte se!!!