Česká Skalice "A" - Panda Rychnov "B"

aneb „Přijely samé děti!“

Úvodní kolo nového ročníku Krajské soutěže – východ zavedlo naše družstvo do České Skalice. Je třeba říci, že soupiska prošla od minulého roku značnými změnami. Snad bude svěží vítr znát na výsledcích.

V sobotu večer jsem řešil ještě omluvenku Tomáše Zahradníka, který z nečekaných pracovních důvodů musel účast zrušit. Jinak ale spolupráce byla bezproblémová a snad budou všichni na mailu dál komunikovat. Zde bych rád poděkoval zejména Elen Hetfleischové, která jako benjamínek zaskočila za Tomáše. I přesto, že v sobotu úspěšně reprezentovala ve Studenci na Velké ceně KHK, tak na můj večerní telefonát reagovala kladně a v neděli naskočila do zápasu.

Protože naše sestava na některých místech soupisky byla značně řídká a nasadili jsme i náhradníky ze spodních pater soupisky, nebyli jsme až takovými favority. Vyhlásil jsem zápasovou strategii: „První 3 desky vyhrají a dopadne to!“. Hned po příjezdu naše mladé pobavila hláška některého ze soupeřů: „Přijely samé děti!“ Nás starší to potěšilo a děti vlastně také. Vezmu to po šachovnicích, abych ve svém věku někoho neopomenul. Na první šachovnici jsem měl soupeře o téměř 400 bodů slabšího. Partii jsem věnoval pozornosti jen kolik jsem musel, což se projevilo na délce partie. Nikde jsem nebyl ohrožen, ale realizace výhody trvala déle, než mi bylo milé. Chyby zpětně určitě vidím. Honza Horák na druhé šachovnici vyhrál svižně a přesvědčivě. Na první pohled byla partie divoká, ale Honza držel otěže pevně a v propočtu byl vždy na výši. Pepa Novotný si zahrával s ohněm. Ani pověstný tygří skok z pasivní pozice se nekonal. Pod časovým tlakem soupeř nakonec pokazil už přivyhranou koncovku. Pepa okamžitě ožil, inkasoval střelce a soupeř navíc překročil čas. Tedy splněno. Na prvních 3 stolech 0:3 pro hosty (pro nás J). Velmi se mi líbila hra pana Innemanna. Tak bych chtěl pozici stavět. Škoda, že nebyl někde razantnější. Poziční plusy tam byly, ale nakonec soupeř dosáhl udržitelné koncovky. Premiéru za naše dospělé si odbyl Vláďa Martyniuk. V sobotu stačil vyhrát Velkou cenu KHK do 15 let a v neděli už hájil 5. šachovnici dospělých. Černými rychle převzal aktivitu, ale ani on nenašel cestu k zesílení pozice a nakonec asi objektivní remíza. Robert Daniel měl těžkou úlohu. Udržet pana Zikmunda, v zápase jistě nebyl favoritem. Začátek mě moc nepotěšil, ztráta 2 pěšců vypadala zle. Robert ale dokázal, že aktivita figur dokáže materiál vyvážit a i počítač nehodnotil pozici, kdy se domluvili na remíze, nijak zle. Pavel Kačírek měl co vracet svému soupeři. Potkali se před půl rokem o soutěž níž a Pavel tehdy neodvrátil debakl. Nyní již byla situace jiná. Kromě jedné nepřesnosti v zahájení hrál partii solidně, nacházel správná místa pro figury a soupeře ve střední hře ošálil. Potvrdil tak sobotní vítězství z Velké ceny KHK v kategorii do 13 let. Elen bojovala jako lvice. I když Elen znám, tak jsem byl sám překvapen s jakou vervou se pustila do soupeře o 2 generace staršího. Po hodině jsem si myslel, že ho rozmetá na kusy. Nakonec si, bohužel, vybrala daň za nezkušenost. To se jí ale všechno jednou v dobrém vrátí.

Jen tak dál!

Petr Kačírek